Mužské a ženské principy? V každém z nás je od každého kousek.

Možná že vám v dětství doma říkali: „tys měla být kluk." Nebo vás v dospělosti okolí pomluvilo s tím, že se chováte jako „babochlap.“ 

SDÍLET

Tedy příliš razantně a napřímo a rozhodně to nebylo míněno jako lichotka.

Pravda, ryze ženské kolektivy vás odpuzují, ale v ryze mužských se také necítíte úplně svá. Jiná žena zase poslouchá, že je až příliš „ženská“. Rozuměj nekonstruktivní, vláčená emocemi, intrikující. Co je tedy dobře. Odpověď zní: cokoliv, co je pro nás přirozené.

O ženských a mužských energiích posloucháme docela často, vtip je v tom, že muži i ženy mají od obou kousek, jen poměry se různí. Čistě vyhraněná žena jen s ženskými a muž čistě jen s mužskými energiemi jsou výjimky. Popravdě nesnesitelné.  

S energiemi obou pohlaví se pracuje při magických rituálech. Skrytou narážku na ně najdeme i v pohádce Mrazík. Baba Jaga Ivánkovi vzkazovala: „ty máš svaly, já mám čáry.“ Ale i bez magie je dobré vědět o co vlastně jde.

Ve východní filozofii jsou znázorňovány jako symboly Jin-Jang.

Ženská energie Jin má černou barvu noci, mužská Jang bílou jako den. Jedna bez druhé se neobejde, unikátně se doplňují.

Proto v nakresleném symbolu Jin-Jang nesmí chybět jeden detail. V „mužském“, bílém políčku, je černá „ženská“ tečka. V černém „ženském“ bílá. 

Zdůraznění, že jen spolu tvoří harmonický celek.

Proč ale zrovna „ženské“ Jin nese barvy noci? V noci spíme, sníme, milujeme se. Vyměňujeme tvrdost za měkkost, akci za zklidnění. Dáváme volný průchod svým citům a pocitům. Ženské energie znázorňuje i luna. (Všimněte si ale, že ji v češtině říkáme v mužském rodě měsíc.) Luna je laskavost a naděje. Svítí ve tmě na cestu a tím utěšuje a povzbuzuje, že nezabloudíme. Luna pochopitelně ovlivňuje ženy i v jejich měsíčním cyklu.

Světlá část dne tak logicky souvisí s mužskými energiemi. Za světla jsme aktivní, řítíme se do rizik i bitev. Řídíme se hlavně rozumem. Ve dne kraluje slunce. Zásobuje svět světlem, které potřebujeme k práci a dobývání svých cílů.

Ženské energií pak odpovídají oblé tvary a živly země a vody. Mužská energie souvisí s hranatými tvary a živly ohně a vzduchu.

K čemu je nám ale dobré tohle všechno vědět? 

Vždyť praktická a pragmatická realita se na naše vnitřní nastavení stejně neohlíží. Kvůli nám samotným. Příklad? Žena se silnější mužskou energií nastoupí na mateřskou dovolenou. Miluje svoji rodinu, ale překvapeně rychle zjišťuje, že jí to doma tak úplně nebaví. Ubíjí ji jednotvárnost dní, nevyhovuje existenční závislost na partnerovi, i když se mají rádi. Život ji dostal do situace, kdy věnuje všechen svůj čas péči o rodinu a domácnost, zatímco většina rozhodování je doménou vašeho manžela. Má všechno, co by si jiné ženy přály. Nestrádá, ale něco jí chybí? Zaplavuje ji proto pocit viny, protože by měla být jako pečovatelka o krb třeskutě naplněna. Jenže není.  


Pak je tu ale žena s převahou ženské energie. S tou první by na minutu měnila. Sní o tom, jak by bylo úžasné, kdyby nemusela nikdy běžet kariérní dostihy. Vyhovovalo by jí klasické patriarchální rozdělení rolí. Pečovat o dům, péct buchty, pěstovat muškáty a vychovávat děti. Z mnoha důvodů je ale její situace jiná. Posiluje v sobě uměle mužskou energii, která ji není blízká a vyčerpává ji. Muži a soutěživé ženy s převahou mužské energie ji děsí. Není mezi nimi šťastná, ale nic jiného ji nezbývá. Tedy myslí si, že ji nic jiného, než se snažit s nimi udržet krok, nezbývá. 


Oběma ženám pochopení ženského mužského principu pomůže! Pochopí, že nejsou vadné, nevděčné, líné, nemoderní.  Jejich skrývaná nespokojenost pramení z toho, že jdou příliš „proti svým energiím.“ Znalost těchto souvislostí je pak prvním krůčkem ke změně.

Přijetí ženského a mužského principu je totiž jediná cesta ke skutečné, nikoliv jen předstírané vyrovnanosti a štěstí.