(Ne) uctívaný penis: symbol štěstí nebo zvrácenosti?

Prohlédli jste si někdy pořádně v reálu nebo na fotografiích řecké antické ztvárnění mužů? Pokud ano, asi vám neunikla jedna drobnost. Myšleno doslova.

SDÍLET

Sochy nejmocnějšího boha Dia i jeho „podřízených“ jsou atleti. S rozložitými rameny, širokými plecemi, silnými pažemi i stehny a „vyrýsovanými“ břichy. K dokonalým tělům pak umělci přilepili pohlavní orgány rozměrů pětiletých chlapců.

Současné poměřování "pinďourů" a komplexy související s jejich rozměry, by starým Řekům připadalo absurdní. Velké penisy starořecká kultura spojovala s vlastnostmi, jako bylo bláznovství a ošklivost. Chtíče bez sebeovládání, který prožívají zvířata a nekultivované barbarské kmeny. 

Ideální řecký hrdina se chlubil krásou ducha i těla. 

Zároveň byl ale racionální, intelektuální a autoritativní. Mohl si dopřávat sexu, kdy se mu zachtělo, nad svými pudy a potřebami ale držel přísnou kontrolou.

Gigantickými přirozeními zdobili sochaři a malíři zvrácené satyry, tedy napůl lidské napůl zvířecí bytosti, kterým scházela uměřenost a zábrany. Najdete je i u uměleckých ztvárnění neduživých, vetchých starců, symbolu ztráty prestiže a věkem ochabujícího rozumu. Nadrozměrným, permanentně ztopořeným pohlavním údem, se honosil pouze bůh plodnosti Priapus. Jeho sošky sice zdobily parky, zahrady a místa od kterých se očekávala úroda. Zároveň jím ale podle bájí ostatní bozi pohrdali. Dokonce tak, že jej nakonec svrhli z Olympu. 

A teď se přenesme do jiné části zeměkoule. V asijském státě Bhútán se k mužské chloubě přistupuje opačně. Její uctívání je zde stejně přirozené, jako čistění zubů. 

Penis znamená ochranu, plodnost, hojnost a štěstí. 

Jeho kult do zdejších končin přinesl v dávnějších časech Drupka Kunley, muž zvaný Svatý blázen.  

Když procházel zemí, vypichoval svým posvátným údem démonům oči a tím je připravoval o jejich moc. Od těch dob se v každém starším domě (obzvlášť mimo větší města) vyskytují sochy nebo malby detailně znázorněného, ejakulujícího falusu.

Další variantou výzdoby bhútánských obydlí, jsou čtyři dřevěné údy, visící ve čtyřech rozích domu přímo pod střechou. Rodinám zajišťují ochranu před démony a přináší hojnost.

Mužský pohlavní úd zde navíc považují za orgán, který dokáže zázračně „myslet“ nezávisle na svém majiteli. 
(V tom ale daleko od pravdy nejsou. Pokud se zeptáte nějakého vám blízkého muže, jistě vám potvrdí, že jsou chvíle, kdy si jeho penis dělá co chce. Ztopoří se v tu nejnevhodnější chvíli. Jindy naopak, když by jej potřeboval v pohotovosti stávkuje....) 

Který přístup je vám bližší? Bhútánská rozverná otevřenost? Starořecké puritánství, oslavující mužskou sexuální sebedisciplinu?

V praxi se asi až tak žhavě nedodržovala. Bůh Zeus byl známý tím, že spal a rozséval děti s kde kým, včetně smrtelných pozemšťanek. 


Jaký vztah bychom měli k vlastním tělům, pokud bychom procházeli pubertou ve společnosti, kde jsou penis (ale i vagína) považovány za posvátné? Kde není sexualita vnímána jako špinavá zvířecká záležitost, za kterou je třeba se stydět. Jaký vztah by měli muži ke svému mužství, kdyby je rodina od mala vychovávala k tomu, že jejich orgán znamená požehnání, štěstí a plodnost?


Zkuste si dnes na tyto otázky odpovědět tiše každý sám....